Korkové uzávěry jsou spojené s tradicí
Slavnostně otevřená láhev má velkou symbolickou hodnotu. Proto nepřekvapuje zjištění, že dvě třetiny konzumentů (67 %) si korkové zátky a víno spojují s tradicí. Vyplynulo to z reprezentativního průzkumu, který provedl institut pro veřejné mínění Forsa na zakázku německého korkového svazu (DKV) a portugalského korkového svazu APCOR. Do průzkumu bylo zahrnuto 1 014 respondentů od 18 let.
Korkové uzávěry mají dlouholetou tradici. Už staří Římané používali korek jako uzávěr na hliněné nádoby. Pak tato technika upadla do zapomenutí, až ji v polovině 17. století znovuobjevil mnich Pierre „Dom“ Pérignon, který experimentoval s korkovým uzávěrem a vynalezl drátěnou ochranu zátky, tzv. agrafu, pro šumivá vína. Po něm byla také pojmenována legendární značka šampaňského Dom Pérignon. Od r. 1700 se začaly používat korkové uzávěry na portské víno z Portugalska a odtud se pak dostaly do celého světa. Přírodní korek je po celém světě nejvíc využívaným materiálem na uzávěry lahví. Ročně se vyrobí celkem 18 mld. uzávěrů, z toho dvě třetiny z korku a tento trend stále stoupá. Korek se získává z korkového dubu, z kterého se po 25 letech poprvé ručně loupá kůra, pak každých 9 až 12 let. Speciální technika sklizně se předává z generace na generaci. Při šetrném zacházení vydrží korkový dub až 250 let. Po sklizni se korek zhodnotí do posledního kousku, z cca 70 % vzniknou korkové uzávěry, zbytek se využívá na výrobu podlahovin nebo na módní doplňky. Nepopiratelné prvenství ve výrobě korku má Portugalsko. Se svým 50 % podílem na trhu je celosvětově největším dodavatelem korku. Korek se zpracovává v továrnách poblíž Lisabonu a na severu Portugalska a exportuje do zemí celého světa.
