Kvalitu vína ovlivní i zvolená barva skla. Skleněné obaly prožívají renesanci

Staré přísloví říká, že šaty dělají člověka. A neplatí to jen o lidech. I obal je tím, co určuje jeho úspěšnost v prodeji. Zejména výrobci nápojů si dávají záležet na tom, v jakých obalech se jejich produkt dostává ke konzumentovi. Podoby lahví či sklenic na pivo i další nápoje tak dnes vytvářejí renomovaní designéři. Ale svoje místo má i nová generace plastů a obaly na potraviny.

Právě v oblasti pivního skla probíhá v posledním desetiletí na českém trhu velký designérský zápas. Velcí výrobci piva se snaží ve velké konkurenci, která jim stále silněji roste ze strany malých pivovarů a jejich speciálních piv, přitáhnout zákazníky nejen novými produkty – druhy piva – ale i novými tvary a podobami pivního skla.

Boj o výjimečnou lahev

Designové inovace se neodehrávají jen na poli pivních sklenic, ale i pivních lahví. Až do poloviny roku 2005 se pivo stáčelo do jednotného typu lahve – NRW – a jednotlivé značky piv odlišovala jen etiketa na lahvi. Na podzim roku 2005 ale odstartoval Budějovický Budvar „velký lahvový třesk“, když vyšel na trh s vlastní, zcela novou pivní lahví. Brzy následovali další velcí pivní výrobci, a tak se novými lahvemi odlišnými od všech ostatních mohly brzy pochlubit i ve Staropramenu, Starobrnu či v Plzeňském Prazdroji. „Dnes má skoro každý pivovar jiný tvar lahve, protože se snaží odlišit svůj produkt od konkurence a samozřejmě jiné lahve, než ty své, od nás nechce a pokud objeví v paletě cizí lahve, vrací nám je zpět, čímž nám rostou náklady, protože musíme znovu celou vrácenou várku přetřídit – a není to žádná výjimka, v současné době se nám takto vrací stovky palet,“ vysvětluje pracovník distribučního centra jednoho z velkých maloobchodních řetězců.

Nové plastové metody

V oblasti nápojových obalů se stále prosazuje plast. A to i u piva, kde by to ještě před několika lety řadě konzumentů připadalo jako svatokrádež. Dnes se plastová lahev poměrně dobře etablovala i u tohoto produktu – i když zatím klasické skleněné pivní lahve rozhodně nevytlačila. Plastové neboli PET lahve na nápoje jsou vyráběny z polyethylentereftalátu (odtud zkratka PET), což je termoplast ze skupiny polyesterů. Coby materiál pro nápojové obaly má řadu výhod –  je lehký, průhledný, odolává nárazům, náklady na jeho přepravu jsou cenově příznivé a je také plně recyklovatelný. Nevýhodou – zejména při použití coby obalu na sycené nápoje – je, že není tak dokonalým izolantem, jako sklo. V obyčejné PET lahvi by tak například pivo velmi rychle degradovalo. Na výrobu pivních láhví je proto nejčastěji využíván vícevrstvý PET, více vrstev pak vylepšuje bariérové vlastnosti plastové lahve. Místo PET se v některých případech využívá PEN (polyetylennaftalát), který má lepší bariérové vlastmosti než PET a odolává i vysokým teplotám, takže umožňuje pasterizaci piva přímo v láhvi, je ale v porovnání s PET dražší.

Ještě elegantnějším řešením je nástřik tenké bariérové vrstvy stěny PET lahve. Řešení jsou různá, známý německý výrobce plastových nápojových obalů Krones svou bariéru v podobě bioxidu křemíku nanáší z vnější strany, naopak u technologie Plasmax, kde se na PET nastříkává tenká skleněná vrstva na bázi oxidů křemíku, je ochranná vrstva nanášena z vnitřní strany. Tato vysoce průhledná skleněná vrstva pak propůjčuje PET obalu vlastnosti, jimiž se dříve vyznačovaly pouze skleněné láhve. Při uchování výhod lahve plastové – tedy nízké hmotnosti lahve, její nerozbitnosti a snadné manipulaci.

Jsou PET lahve nezdravé?

Do PET lahví se samozřejmě ale neplní pouze pivo. Rakouský Svaz pro spotřebitelské informace (VKI) zkoumal 25 minerálních vod plněných do PET lahví. Ve 21 případech byl prokázán výskyt acetaldehydu. Tato látka, která může poškodit játra, vzniká při výrobě nebo skladování PET lahví a působením oxidu uhličitého se může z takového obalu uvolňovat. V případě neperlivých vod a minerálek s obsahem oxidu uhličitého balených ve skle byl obsah acetaldehydu pod hranicí zjistitelnosti. Další látkou, která se uvolňuje z PET lahví a kterou absorbuje zejména minerální voda, je polokov antimon. Ten může poškozovat zdraví, jak zase ukazuje výzkum Institutu pro geochemii a životní prostředí Univerzity Heidelberg. Takže se samozřejmě podle výrobců skla ukazuje sklo jako jediný obalový materiál „všeobecně považovaný za bezpečný“. Do karet jim hraje to, že sklo je jako jediný obalový materiál hodnoceno americkým úřadem Food & Drug Administration (FDA) – Správa potravin a léčiv – jako „generally regarded as safe“ (GRAS) – „všeobecně považovaný za bezpečný“.

 Dále čtěte ve vydání Svět Horeca duben – květen 2017