Vlastní prádelna je k nezaplacení

Čistě vyprané a na dotek příjemné ložní prádlo či ručníky patří k faktorům, které ovlivňují to, nakolik vysoko bude hotelový host hodnotit celkovou úroveň kvality služeb. Způsobů, jak praní hotelového prádla zajistit, je více – od vlastní prádelny až po komplexní outsourcing v podobě pronájmu prádla. Obojí má své výhody i svá úskalí – přesto se dá říct, že v současné době drtivá většina ubytovacích zařízení dává přednost outsourcingu. Objevují se ale i názory, že možnost vyprat prádlo ve vlastní režii také nemusí být k zahození.

Odpověď na otázku, co je pro hotel výhodnější, zda vlastní prádelna nebo přenesení větší části starosti o čistotu prádla na externí subjekt, není úplně jednoznačná. Většinou si hotely nechávají prát jinde, někde ale nedají na praní ve vlastním dopustit. Při rozhodováním se mezi dokonalou kontrolou nad vypráním prádla a náklady, které stojí vybudování hotelové prádelny, převáží ekonomická stránka. V případě outsourcingu odpadají investice do zařízení a především náklady na pracovní síly. Vlastní prádelna ale umožňuje lepší kontrolu nad procesem praní prádla. Ve vlastní prádelně lze ovlivnit kvalitu praní, nakládání s prádlem, zamezit ztrátovosti při převážení. Nebo alespoň lze mít pocit, že to má člověk pevně v rukou. Tyto výhody ale mají odvrácenou stránku – poměrně vysoké náklady. Investiční i provozní. Vybudovat vlastní prádelnu je pro hotel náročné nejen na prostor, ale i finančně.

Prádelna není zadarmo

Pokud se hotel rozhodne pro vlastní prádelnu, musí počítat s tím, že s lacinou pračkou pro domácí praní za pár tisícovek nevystačí. Tedy pokud nebude hotelová prádelna jen doplňkovou službou ve stylu „přepereme vám vaše špinavé ponožky“. Pračky určené pro domácí použití jsou sice levné na pořizovací náklady, investice do nich v případě profesionálního využití, kdy perou častěji než jednou týdně a i vícekrát denně, je v podstatě vyhozenými penězi – pračka takové nároky dlouho nevydrží. Na využití častěji než jednou týdně (a to ještě s tím, že v ten den neperou nepřetržitě od rána do večera) zkrátka nejsou stavěné.

Oproti tomu stroje na průmyslové praní jsou konstruovány na zatížení od osmi do 24 hodin denně. Mají jiná ložiska, jiné uložení bubnu, topná tělesa a celkově jsou při jejich výrobě použity odolnější materiály. Jejich životnost je proto v porovnání s domácnostními pračkami až desetkrát delší. A podstatně levnější je i její provoz v rámci intenzivnějšího využití, než jakému je vystavena pračka pro domácnost, kde se obvykle pere jednou dvakrát do týdne. Pračky určené pro domácnost mají výrazně delší prací cyklus (až dvojnásobně), což zdržuje a v náročném zápřahu také vede k vyšší spotřebě energie. Průmyslové pračky mají i vyšší účinnost praní. Daní za to je vyšší pořizovací cena – místo sedmi či deseti tisíc za obyčejnou pračku si musí zájemce o malou průmyslovou pračku připravit nejméně pětkrát tolik. Nejde ale jen o volbu pracího stroje.

Sušení také není zadarmo

Nákup pračky však není jediná významná vstupní investice při budování hotelové prádelny. Množství technologií záleží samozřejmě na konkrétním provozu, některým se ale nevyhne prakticky žádná prádelna. Jednou z nich je sušička – vyprané prádlo je nutné usušit a sušení na šňůře není zrovna ideálním řešením. I tady platí, že do profesionálního provozu jsou vhodnější profesionální stroje. Domácí sušičky jsou kondenzační a při jejich provozu dochází

k polámání vláken prádla, a tím výraznému zvýšení pracnosti při vlastním žehlení. Profesionální sušičky pracují s průtokovým systémem sušení a jsou vybavené kontrolou úrovně sušení, umí optimalizovat průběh sušení v závislosti na vlhkosti prádla a předcházejí tak riziku přesušení prádla a polámání vláken. Ve výbavě prádelny by neměl chybět ani mandl pro pohodlné a kvalitní vyžehlení prádla. Další vybavení a množství jednotlivých technologií pak závisí především na velikosti daného ubytovacího zařízení.

Nezbytností je také investice do zajištění dostatečné ventilace všude tam, kde není zajištěno dostatečné přirozené odvětrávání. V závislosti na množství potřebných technologií podle úrovně hotelu a objemu vypraného prádla se pak mohou investice do vybavení hotelové prádelny pohybovat od 150 – 200 tisíc korun u malých hotelových prádelen až po několik milionů u velkokapacitních provozů. Od této částky se pak musí odvíjet úvahy provozovatele hotelu o tom, zda se mu vlastní prádelna vyplatí – respektive zda se mu investice do prádelny má šanci v rámci předpokládaného vytížení vůbec vrátit. Životnost profesionálních prádelenských strojů se počítá při správném zacházení a pravidelné údržbě na 10 – 15 let.

Dobré praní chce i kvalitní prostředky

Na výsledku praní se podílí nemalou měrou i volba pracího prostředku. Snaha ušetřit za každou cenu na nákladech za nákup kvalitní chemie se v dlouhodobém pohledu nemusí vyplatit.

Nezáleží ale jen na samotných pracích prostředcích, ale i na jejich správném použití. Pokud je pracího prostředku málo, nebude prádlo dobře vyprané. Pokud ho bude použito příliš, ničí se prádlo a spotřebovává se zbytečně velké množství pracího prostředku, což stojí peníze. Správné dávkování je tak důležité nejen s ohledem na optimalizaci nákladů na vyprání, ale i s ohledem na kvalitu praní. Stále běžnější součástí prádelenských provozů se proto stávají automatické dávkovací systémy, které zajišťují optimální dávkování detergentů v průběhu pracího procesu s přesností na mililitry a zajišťují tak dokonalé a zároveň šetrné vyprání prádla. Bez automatického dávkovače by to v takovém případě vyžadovalo člověka, který by po celou dobu míchal roztoky a přidával je ve správnou chvíli do pračky – stejně by to nezvládl tak dobře, jako dávkovač a navíc by náklady na něj byly podstatně vyšší, než celá investice do dávkovače a následné provozní náklady. Ve velkých průmyslových prádelnách jsou již sofistikované automatické dávkovací systémy samozřejmostí, stále častěji se prosazují ale i v menších prádelenských provozech.