Cukr jako „bílé zlato“

Cukrovarnictví zastávalo v české historii významnou roli a jen díky němu se naše země za časů první republiky dostala do top desítky ekonomicky vyspělých zemí světa. Při nakouknutí do prvorepublikových kuchařek zjistíme, že se většina pokrmů skládala z obilovin a sladkých jídel. Můžeme tak tušit, odkud se bere obliba sladké chuti v Česku.

Zdroje jídla byly pro naše předky omezené, a proto konzumovali jen to, co měli zrovna k dispozici. Nedílnou součástí jídelníčku bylo obilí, cukr a bylinky. Zdroje sladkých chutí, které nám pomáhají po psychické stránce, vedou nás ke spokojenosti, míru a harmonii. Sladká chuť je nepostrádatelným zdrojem energie pro naše životy, a to je důvodem pozitivního vztahu ke všemu sladkému. Nicméně obecně platí, že všeho moc škodí. Jedna kostka cukru však ještě nikoho nezabila, a sami dobře víme, jaké dokáže udělat divy třeba i s obyčejným čajem.

Dárek na úrovni

Všichni asi známe starý dobrý vtípek o tom, jak pán shání v obchodě kostkový cukr jako levnou bonboniéru pro tchýni. Dnes se nám to zdá vtipné, ale vznik první kostky cukru byl velmi prestižní objev. Zpracování homolí cukru bylo pro hospodyňky náročné a nejedna se při jejich sekání poranila. Manželka ředitele dačického cukrovaru navrhla, aby místo velkých hrud cukru vyráběli cukr v kostkách. Pan Rad ještě ve stejném roce své manželce daroval bedýnku, která obsahovala 350 kostek cukru. Zároveň zhotovil lis na výrobu kostek a zažádal o udělení privilegia k výrobě kostkového cukru v Dačicích. Jednoduchý tvar pomohl usnadnit skladování, počítání, ale hlavně manipulaci s bílým zlatem. Čajový cukr se stal rázem světovým fenoménem.

Záchrana milovníků rumů

Karibský rum patřil mezi velmi populární pití, avšak kvůli embargu byla jeho cena příliš vysoká. Likérníci se snažili namíchat takový nápoj, který by ho chutí i barvou připomínal. Hravě si poradili a na výrobu alkoholu začali používat melasu z dostupné cukrové řepy. Dochutili ho karamelovým kulérem, vanilínem nebo mandlovou trestí a měli vystaráno. První Tuzemský rum byl na světě. Cenová dostupnost, chuť a barva z něj udělaly trhák a Tuzemský rum velmi rychle vytlačil zámořské bratry z trhu. Generace českých mužů i hospodyněk si Tuzemský zamilovaly a dnes se ho pod značkou Božkov Originál spotřebuje několik milionů litrů ročně. Nechybí na setkáních s přáteli, ale ani jako nezbytná ingredience v oblíbených receptech našich maminek a babiček.

Bílý poklad

Kontinentální blokáda, kterou vyhlásil Napoleon, znamenala pro velkou část Evropy ztrátu surovin dovážených ze zámoří, mezi které patřila cukrová třtina a oblíbený karibský rum. Zákaz zároveň způsobil rozvoj manufaktury a rozmach pěstování cukrové řepy. Nejlíp se plodině dařilo na území habsburských zemí a cukrová řepa se stala doslova pokladem. Po skončení první světové války sídlily na území nově vzniklého Československa více než tři čtvrtiny cukrovarů. Těžké začátky nového státu zatřásly ale i s cukrovarským průmyslem, proto vznikla komise, pověřená dohledem nad zpracováním cukrové řepy a dodavatelsko-odběratelskými vztahy. Cukr byl po válce na zahraničních trzích velmi žádanou komoditou a Československo bylo jedním z jeho největších exportérů na světě. Ceny bílého zlata byly v první polovině dvacátých let příznivé a cukrovarnictví se stalo symbolem prosperity. Možná právě zde jsou kořeny naši neukojitelné touhy po sladkém.