Díky chytrým špuntům sekt v otevřené láhvi vydrží déle

Spread the love

Nabízet sekt po sklenkách je jednou z priorit firmy Bohemia Sekt. Je to ale snem i mnohých hostů a provozovatelů restaurací a barů. Ti se často obávají, že pokud neprodají během jednoho nebo dvou dnů celou láhev, sekt ztratí bublinky a bude dále neprodejný. Provozovatel žatecké kavárny Zdeněk Patera a inženýr Kamil Holub přišli s nápadem, jak čerstvost šumivého vína prodloužit. Uvedli na trh takzvaný chytrý špunt WineSekt, distributory nazývaný SektJet, díky němuž si víno uchová perlivost po dobu dvaceti jedna dní.

Špunt jako takový ale nestačí. Co všechno si musím pořídit, aby vše fungovalo, jak má?  

Základ je koupit si šampaňské (smích). Musím mít speciální špunt neboli zátku, která pomocí ventilku a napuštěného plynu uzavírá otevřenou láhev sektu. Ventilek funguje úplně stejně jako ventilek u kola. Druhou částí je zdroj CO2. Ten může být buď ve formě malé ruční pumpičky, dejme tomu na domácí použití, nebo, pro větší píče, ve formě stojanu s pumpou. Uvnitř je bombička s oxidem uhličitým, který se vytlačuje použitím vnější páčky. Je to předělaný výrobník sodovky. Větší zdroj se hodí do restaurací a barů, ale i lidem, kteří mají vinotéky doma. Díky tomu si otevřou vícero druhů šumivého vína a ekonomicky to pro ně bude výhodnější.

Co vás inspirovalo?

Do mé vinárny často chodí ženy na skleničku sektu. Nejdříve si dají jednu, ale nakonec vypijí jednu a půl láhve. Ale co s tou druhou půlkou? Sekt po otevření vydrží maximálně dva dny a už je to na něm cítit. Takové ty řeči, dáme do něj lžičku a ono nám to vydrží déle. Nevydrží, lžička je opravdu nesmysl. Protože pokud vám odněkud proudí plyn, určitě ho nezadržíte nastrčenou lžičkou. Odpaří se CO2 a z šumivého vína se stává víno. Důležité je udržet tlak a uchovat CO2. Jedna anglická společnost vyrábí špunty na podobném principu. Inspirovali jsme se u nich, ale zároveň jsme věděli, že takhle drahé zařízení si nemůžeme pořídit. Tady se bavíme o desítkách až o stu tisíc korun. Já si od nich produkt půjčil a vyzkoušel ho. Také v Bohemia Sektu už dříve vymýšleli způsob, jak zvýšit prodej sektu po skleničkách. Na toto téma proběhla řada kampaní. Problém je, že sekt stále rozlévá minimum restaurací.

Proč si myslíte, že se tomu restaurace brání?

Připadá jim to zbytečné. Ale to jen proto, že si to nedokáží spočítat. V Rakousku prodávají decku levnějšího sektu za čtyři a půl eura. U nás stojí láhev sektu zhruba sto třicet korun v nákupu. Když následně prodáváme decku za devadesát korun, a podaří se nám prodat dvě, máme i přesto čtyřicetiprocentní zisk. Zbytek se vyleje a některým podnikům to nedělá problém. Je to škoda a plýtvání. Oni říkají, hele, já si započítám celou láhev. Pokud by ale majitelé cenu snížili, řekněme na čtyřicet pět korun za deci a celou láhev rozlili sedmkrát, rabat je obrovský. Utržíte tři sta patnáct korun a máte zisk sto osmdesát pět korun na láhev. Pak si spočítejte, kolik vyděláte, když decku prodáte za devadesát.

Vývoj trval dva roky. Co bylo největší výzvou?

Oba máme technické vzdělání. Ze všeho nejdřív byla na světě pumpička. Zásadní byl ale vývoj špuntu, ten byl od začátku naším výrobkem. Plnění a zásobníky už tu byly, jsou jen nějak upravené. Peripetií bylo nejvíc s vývojem špuntu. Otázka byla, jak u špuntu uchytit ventil, jak to konstruovat, jak vytvořit gumu nebo kde udělat formu na její lisování. A když už jsme si mysleli, že všechno máme a vše funguje, předvedli jsme to sestře. Ona si špunt vzala a říkala pěkný, já jako hospodyně jsem spokojená, funguje to, ale hoši, design, chtělo by to něco barevnějšího. Ale sehnat firmu, která vytvoří kryt v malé sérii, to je neskutečný běh. Každá firma říká, my vám uděláme formu a kolik chcete desítek nebo stovek tisíc? Kolik tun? Po odpovědi, že špunt váží třicet gramů a my potřebujeme deset kilo, se nám vysmáli. Nakonec jsme zahájili spolupráci se společností KOH-I-NOOR, díky níž jsme získali certifikaci u Státního zdravotnického ústavu.

Jak dlouho vydrží sekt po otevření, než vyprchají „bubliny“ a sekt přestane být sektem?

Když host přijde do provozu a objedná si decku, obsluha otevře láhev, naleje, zazátkuje, natlačí CO2 a celý tento proces udělá šestkrát na obsah láhve. Doma si můžete dát jen kapku na zpříjemnění večera a potom je třeba proces opakovat víckrát. Máme vyzkoušeno, že opravdu můžeme dát záruku dvaceti jedna dní. Není to doba vycucaná z prstu, s tou jsme přišli na trh. Společnost Bohemia Sekt zkoušela sadu tři měsíce. Vyzkoušeli různá stáří otevření láhve a různé množství ponechané v láhvi. Ideálem je, a to jsme se shodli, když v láhvi zůstanou dvě deci.
Jak poznám, kolik plynu obsah přesně potřebuje?

Plyn je pod dost velkým tlakem v bombičkách. Stačí zmáčknout pumpičku na sekundu až dvě. Při větším množství přidržíme pumpičku déle. Kolik jsme skutečně napustili, zjistíme tlakoměrem. Když se do láhve dostane nejméně jeden a půl baru, je to dostatečné. Toto množství dostanete na jedno fouknutí. Vnitřní prostor je tak malý, že to bohatě stačí. Větší pumpa má gumičku, kolem níž plyn v případě, že by ho chtěl někdo přefouknout, uteče.

Jakou má špunt a zdroje plnění životnost?

Kapacita malé pumpičky je od deseti do patnácti dofouknutí, jinak bez omezení. Podle množství zbývajícího v láhvi. To platí pro zákazníka, který si doma otevře láhev, vypije půlku a druhou dopije po týdnu. Do pumpičky je třeba dokupovat bombičky. Dají se koupit v každém cyklo shopu a stojí od čtyřiceti korun. Velké pumpy fungují jako výrobník perlivé vody. Zásobník na větší pumpu vydrží šedesát až sedmdesát doplnění. Je možné, že bude třeba časem vyměnit gumičku, do níž se nasazuje ventilek.

Nemůže špunt nebo celý proces ovlivnit chuť nebo konzistenci vína?

Na tohle přesně si dali pozor pánové z Bohemia Sektu. Špunt jak čichově, tak chuťově na sekt nemá žádný vliv, zkoumali to pečlivě. Guma je s atestem Státního zdravotnického ústavu, to je neprůstřelné. Může přijít do styku s potravinami. Nechali jsme si ji vyrobit a namíchat právě od firmy KOH-I-NOOR, protože je renomovaným výrobcem tohoto sortimentu na trhu. Důkazem nezávadnosti jsou gumy vyráběné pro školáky.
Říkáte, že špunt nemá speciální nároky na údržbu, ale co ostatní části?

Přístroj na pumpu je bez údržby. Postačí jej otřít zvenku a doplnit bombičku, když dojde. Zátku je dobré nedávat do myčky, ale mýt ručně. Hlavně kvůli ventilku. Mohl by se v něm usadit prášek a ten by se potom mohl dostat do sektu. Ventilek stačí jen opláchnout.

Proces přípravy se nezdá být úplně snadný, školíte personál před užíváním?

Obchodní zástupci Bohemia Sektu to zcela určitě dělají. Mám zkušenost, že obsluha se bojí otevírat jakýkoli sekt, speciálně ženy. Bude to rána, neudržím špunt, myslí si, ale jde jen o správné použití špuntu a ventilku. Důležité je vysvětlit jim, že to pro ně neznamená jen ekonomický přínos, ale že i manipulace je snažší než s nově otevíranou láhví. Navíc uslyší-li host hlas vybuchujícího špuntu, podvědomě si řekne, že je to nová láhev.

Jaké jsou reakce uživatelů?

V barech, do nichž sady zatím distribuovala společnost Bohemia Sekt, se prodej rozlévaného šumivého vína rozjel natolik, že sekty rozlévají do mrtě beze zbytku.

Chystáte nějaký upgrade?

Další krok k vylepšování bude čistě designová věc. Plánujeme změnu barvy krku, zatím je možná pouze bílá. Spodek stojanu je možné zapustit do desky a lze jej i barevně odlišit. Můžeme mluvit jen o úpravách nefunkčních. Pokud bychom měli na veletrhu postavené tři různé výrobníky, jsme přesvědčeni, že barevnější by zaujaly víc. Lidé chtějí barvy a zajímají se nejvíc o barvu špuntů. Ty jsme schopni udělat v jakémkoli designu včetně loga.

Na kolik to vše vyjde?

Pumpička vyjde na tisíc korun, špunt stojí bez koruny čtyři sta. Cena původního typu výrobníku je tři tisíce korun včetně náplně s bombou a pět a půl tisíce stojí nový stojan bez špuntů. Špunty se prodávají zvlášť.

Více o produktu: WWW.WINESEKT.CZ

video o produktu ZDE

Text a foto: Svět HORECA, Jana Halešová