Jak vařit zdravěji? Inspirujte se v sousedním Polsku

Možná vás to překvapí, ale přes geografickou blízkost mají česká a polská kuchyně odlišné kořeny. U nás se vaří spíš po vzoru rakousko-uherské klasiky – knedlíky, hutné omáčky, řízky… Zatímco v jídelníčku našich severních sousedů jsou patrné východní, slovanské vlivy, včetně tradičních židovských pokrmů. Typické jsou například různé druhy obilných kaší, plněné pirohy, ryby a především hojné využívání lokálních surovin. Obecně lze polskou kuchyni označit za zdravější než českou.

Na rozdíl od České republiky, kde farmářské trhy zažívají boom až v posledních letech, Poláci mohli nakupovat čerstvé výpěstky zemědělců na místních trzíchi za předchozího režimu. Lokální „superpotraviny“ plné vitamínů se tak na jejich stůl dostávaly zcela přirozeně a bez omezení – třeba různě upravená červená řepa, kysané zelí, brambory či kopr. Ostatně zelí, spolu s houbami a masem, je i základem bigosu, polského národního jídla.

Inspirovat se můžete také množstvím celozrnných kaší v jídelníčku Poláků. Ať už je to ovesná kaše s vysokým obsahem vlákniny, lehce stravitelná, přirozeně bezlepková jáhlová kaše nebo pohanka, bohatá na antioxidanty a minerály, která je častou přílohou nahrazující brambory nebo knedlíky. Zdraví bezpochyby prospívá také obliba rybích pokrmů – Poláci si rádi dopřejí sledě v různých marinádách (nejčastěji smetanové omáčce na studeno), mořské ryby z Baltu, sladkovodní z Mazurských jezer nebo pstruhy z Kladské kotliny u českých hranic. Zajímavé je, že zdravější jsou i „nezdravá“ jídla, například klobásy obsahují vyšší podíl masa. Rozdíl je patrný také v restauraci – na talíři nechybí zeleninová obloha,„surůvka“, což ale není plátek okurky a měsíček rajčete na ovadlém salátu, ale skutečná porce zeleniny.

Vedle zmíněného bigosu patří k typickým polským pokrmům pirohy (pierogi), plněné různou náplní, jako jsou houby, maso, sýr, špenát, tvaroh ad. K létu neodmyslitelně patří „chlodnik“, tedy studená polévka z červené řepy, salátové okurky a ředkviček zjemněná smetanou s typickou fialovou barvou, často podávaná s vařeným vejcem – zdravý oběd, který nasytí i ochladí. Legendární je  „žurek“ – tradiční velikonoční polévka a zároveň  „vyprošťovák“, jenž funguje podobně jako u nás česnečka. V různých částech Polska existují různé varianty, ale základem je domácí žitný kvásek s kořením, do kterého se přidává zelenina, maso, brambory a zjemňuje se smetanou…

Žurek mě navrátil nesčíslněkrát životu. Napodoboval jsem zpočátku jen své polské přátele-literáty, kteří si na druhý den kromě vyprošťovací štamprle jaksi automaticky objednávali žurek a byla jim donesena hustá polévka s pečivem, která nakysle a česnekově voněla. Později jsem již býval první, kdo se o žurek nedočkavě hlásil, píše ve své povídce Druhý den z publikace Jak chutná Polsko?český básník Petr Hruška.

Právě knížka Jak chutná Polsko?může být tou správnou pozvánkou, prvním krokem k poznávání výtečné polské kuchyně. Najdete v ní povídky, glosy i jeden scénář známých českých spisovatelů Kateřiny Tučkové, Petra Zelenky, Jaroslava Rudiše, Marka Šindelky, Radky Denemarkové a dalších. Knihu si můžete zdarma stáhnout v e-podobě na http://kukatko.pl/e-book/

V Praze v současné době nefunguje žádná polská restaurace, ale to neznamená, že polskou kuchyni nemůžete ochutnat – a to dokonce uvařenou přímo Poláky. Několik kamarádek Polek, které žijí v Praze, založilo Polský stůl, který vaří při různých příležitostech, umí připravit i občerstvení na večírek. Ideální příležitost, kdy se s polským jídlem – a to ve velmi hipsterské podobě – seznámit, je Bardzo fajný festival. Na jaře a na podzim probíhá v kině Oko na Letné, říká Lucie Zakopalová z Polského institutu v Praze.