Ministerstvo otestovalo privátní značky řetězců, pizza pro Čechy obsahuje místo sýru analog, pomerančová limonáda jablečnou šťávu

Špagety pod privátní značkou stejného řetězce vyrobené pro rakouský trh z kvalitní tvrdé pšenice a pro český trh z obyčejné, německý kečup s vyšším obsahem rajčat než maďarský nebo dvě pomerančové limonády, z nichž jedna místo cukru obsahuje umělá sladidla a pomerančovou šťávu v ní nahrazuje jablečná. Takové jsou výsledky testu kvality privátních výrobků z pěti evropských zemí.

Test pro Ministerstvo zemědělství vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Odborníci otestovali celkem 21 produktů, a to dětské výživy, krmivo pro domácí zvířata a privátní výrobky obchodních řetězců z České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Maďarska. Jedenáct výrobků bylo odlišných, tři mírně odlišné a sedm vyhodnotila komise jako stejné.

I tento test, zaměřený na kojeneckou výživu a privátní značky obchodních řetězců ukázal, že dvojí kvalita je tady stále velkým problémem. U privátních značek je možné jasně říct, že především zákazníci v České republice, v Maďarsku a na Slovensku dostávají výrobky s rozdílnou kvalitou, dost často s kvalitou horší, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Test odhalil například kečupy, obsahující rozdílné množství rajčat. Špagety pro český a slovenský trh byly vyrobené z běžné pšenice, zatímco pro rakouský trh z výrazně kvalitnější tvrdé pšenice. Ananasové plátky pro Německo a Rakousko byly nakládané v ananasové šťávě, pro ČR, Slovensko a Maďarsko v cukerném sirupu. Velký rozdíl byl i v mražené salámové pizze. Zatímco v německé byl použitý eidam a mozzarella, v pizze stejného řetězce pro český trh byl analog sýra, tedy náhražka vyrobená z rostlinných tuků. Stejný řetězec také v Německu prodává pomerančovou limonádu slazenou cukrem s obsahem pomerančové šťávy. V ČR obsahuje „stejná“ limonáda umělá sladidla a pomerančová šťáva je nahrazena levnější jablečnou.

Jen mírné rozdíly byly v instantních kojeneckých výživách, drobně se lišily výživové hodnoty a zastoupení jednotlivých složek. Přesnídávka s příchutí banán, broskev a jablko měla ve všech zemích složení stejné, naopak dýňová kojenecká výživa stejného výrobce určená pro český trh obsahovala 90 procent dýně, německá jen 65 procent, zbytek byl nahrazen škrobem.

Tady se také potvrdil trend dvojí kvality potravin, nicméně obráceně, kdy němečtí spotřebitelé dostávají kojeneckou výživu s nižším obsahem základní složky. Nevidím důvod, proč by měli mít jak čeští, tak třeba i němečtí zákazníci rozdílnou kvalitu. V těchto průzkumech budeme dále pokračovat, budeme je zveřejňovat a ukazovat na ty firmy, které tuto nekalou obchodní praktiku používají, uvedl ministr Jurečka.

Od zveřejnění prvního průzkumu dvojí kvality v červenci 2017 došlo k velkému posunu. Jak výrobci, tak obchodní řetězce, kterým ministr po zveřejnění průzkumu zaslal osobní dopis, již avizovali, že budou u některých produktů měnit receptury. Změnil se i pohled členských států EU na dvojí kvalitu, problém za nepřijatelný označil rovněž předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker s tím, že je třeba jej řešit.