Praní hotelového prádla je věda

Spread the love

Když se řekne „hotel“, mnozí si jako první vybaví perfektně čisté ložní prádlo a každý den voňavé ručníky. Druhý tábor bere tento fakt jako samozřejmý standard. Obě varianty jsou správné – zákazník je spokojen. Aby tomu tak vždy bylo, možností je několik, na začátku – či spíše na konci, ale vždy stojí kvalitní prádelna.

Každý hoteliér si musí položit několik otázek, vlastní prádelna, využití externí prádelny, nebo dokonce komplexní outsourcing v podobě pronájmu prádla? Rozhodně záleží na konkrétním případu. Celá řada hotelů si tak nechává vlastní prádlo prát profesionální velkokapacitní prádelnou. Najdou se však i taková hotelová zařízení, která volné kapacity vlastní prádelny využívá dál a poskytuje službu praní prádla ještě i pro jiná ubytovací zařízení.
„Vlastní prádelna se hotelu nemůže vyplatit – pokud už v objektu není z minulosti, nemá smysl ji tu budovat,“ míní Petr Beránek, generální ředitel Grand Hotelu Bohemia Praha. Upozorňuje však na to, že s outsourcingem je třeba zacházet opatrně. Na místě je vždy propočítat si, zda se přenesení odpovědnosti na externí subjekt skutečně vyplatí.
Lenka Břoušková, prezidentka Asociace prádelen a čistíren ČR, pak přidává své poznatky: „V ČR v současné době hotely vyhledávají převážně službu praní včetně pronájmu prádla, a to v některých případech i s kompletní vybaveností hotelu. Pronajímají se tak třeba i deky, polštáře, závěsy, přehozy a jiné. Hotel tedy nemusí řešit otázku jaké prádlo nakoupit, aby dlouho vydrželo a aby stejný vzor prádla byl k dispozici i například za rok, až bude potřeba vyměnit zničené kusy atd.“

Outsourcing: ano, či ne?

 Podle Petra Beránka pak pro outsourcing jasně hovoří vysoké náklady spojené s vlastní prádelnou.  „Není to navíc nic, co by přivedlo více hostů, naopak to s sebou nese náklady i personální nároky spojené s provozem prádelny,“ říká Beránek.
Oponuje mu však David Grendysa, brand manager značky Primus ze společnosti Alliance Laundry CE, která patří mezi přední výrobce prádelenské techniky: „Stále existuje ještě velká řada hotelů, které si perou prádlo sami a nemůžou si tento způsob vynachválit, neboť skýtá řadu výhod, jako je větší flexibilita při nakládání s prádlem, lepší kontrola kvality a podobně.“ Ovšem ne vždy je toto reálné a nemusí jít jen o stránku nákladů. Tam, kde nebylo s prádelnou původně počítáno, je často jednou z velkých překážek prostor. „Základní podmínkou pro vybudování vlastní prádelny je samozřejmě dostatečný prostor, s čímž mnoho hotelů bojuje,“ dodává Grendysa.

Vypráno podle posledních trendů

Obecným trendem ve velkokapacitních prádelnách je úspora celkových nákladů, kdy se prádelny soustředí především na zavádění nových technologií, které uspoří pracnost a ušetří náklady na energie. Stále častěji se objevují rekuperační systémy pro opětovné využití  odpadního tepla. Jedná se však o nemalé investice, a ne každá z velkokapacitních prádelen má vytvořeny dostatečné rezervy na investice v tomto rozsahu.
Také se přechází na praní pádla v nižší teplotě s detergenty, které méně zatěžují pranou tkaninu. „Zejména v poslední době se na trhu vyskytují více a více detergenty, které zajistí kvalitní vyprání i při nižší teplotě. Například dezinfekční prací programy na 90°C, které byly dříve jedinou možnou alternativou, jsou dnes střídány programy při teplotě prací lázně jen 60°C, ale zato se speciálním detergentem,“ upozorňuje David Grendysa.

„Výsledek kvality praní pak závisí na čtyřech základních faktorech, což jsou teplota prací lázně, intenzita mechanického působení, čas praní a kvalita chemie, kvalita detergentu je proto velice důležitá,“ říká.

Trendy čip

„Zajímavostí je také opatření prádla čipem. Čip se umisťuje zpravidla na právě výše zmíněné pronajímané prádlo. Hotel i dodavatel mají díky čipové evidenci přesný přehled o pohybu prádla a o aktuálních zásobách prádla ve skladě v hotelu. Na základě porovnání tohoto aktuálního množství prádla na skladě s množstvím požadovaným hotelem pak software například dokáže sám vygenerovat objednávku prádla na další den. V některých provozech se čipy začínají používat i ke kontrole, jestli například klient nezapomněl vrátit zapůjčený ručník či župan,“ vysvětluje Lenka Břoušková.
A jako takovou zajímavost související s danou problematikou dodává: „Z užívaných materiálů u ložního prádla se pomalu přechází ze 100 % bavlny na směsové materiály (převážně 80 % Ba, 20 % PES), které jsou ve velkokapacitních moderních prádelnách velmi dobře zpracovatelné a přináší větší spokojenost zákazníků – hoteliérů. To znamená méně reklamací a větší kvalita žehlení. U froté prádla vede 100 % bavlna.“

Jen vyprat nestačí

Vypráním to nekončí, dalším úkolem je perfektní usušení prádla. „Sušicí cyklus u profesionálních sušiček je mnohem rychlejší, zejména díky tomu, že mají výkonnější topná tělesa či jiné médium ohřevu (plyn, pára) a také tím, že v drtivé většině nejsou kondenzační, ale používají odtah vlhkosti do exteriéru,“ vysvětluje David Grendysa. Profesionální sušičky tak dokáží prádlo vysušit rychleji, ale zároveň lépe a šetrněji. Navíc jiná technologie sušení – oproti domácím sušičkám – zabrání tomu, aby docházelo k polámání vláken, přesušení prádla a tím i pracnějšímu žehlení.
„Profesionální údržba prádla také vyžaduje perfektní přizpůsobení jednotlivým druhům materiálů. Rozmanité programy obsahují senzitivní měření zbytkové vlhkosti prádla a součástí nabídky jsou i přídavné speciální programy, které jsou optimálně sladěny s procesem praní,“ říká k tomu Roman Holba, sales manager Miele Professional a dodává: „Na rozdíl od domácích přístrojů jsou profesionální sušičky záměrně konstruovány pro větší provozní zátěž a vyšší hmotnosti i objemy sušeného prádla. Počítá se také s výrazně delší dobou, po kterou je přístroj v každodenním provozu.“