Recepty na praní hotelového prádla

Spread the love

icon_6446_1Praní prádla je pro hotel službou, která na jedné straně výrazně ovlivňuje spokojenost hostů, na straně druhé patří k těm „neviditelným službám“, které host neocení. Aspoň dokud fungují. To, že je postel čistě povlečená, je bráno jako samozřejmost. O službách tohoto typu platí, že pokud si nikdo nestěžuje, jsou nejspíš všichni spokojeni.

Způsobů, jak praní hotelového prádla zajistit, je více – od vlastní prádelny až po komplexní outsourcing v podobě pronájmu prádla. Odpověď na otázku, co je pro hotel výhodnější, zda vlastní prádelna nebo přenesení větší části starosti o čistotu prádla na externí subjekt, není úplně jednoznačná. Jinou odpověď samozřejmě dávají ti, kdo nabízí hotelům prádelenské služby, jinou ti, kdo jim slibují vybavit jejich prádelnu těmi nejvhodnějšími technologiemi. Liší se ale i přístup jednotlivých hotelů. Většinou si nechávají prát jinde, někde ale nedají na praní ve vlastním dopustit. Někde dokonce kapacity své vlastní hotelové prádelny využívají nejen pro sebe, ale perou i pro další ubytovací zařízení v okolí.

Ve svém nebo u cizích?

Mnoho hotelů volí druhou možnost. Při rozhodováním se mezi dokonalou kontrolou nad vypráním prádla a náklady, které stojí vybudování hotelové prádelny, převáží ekonomická stránka. „Vlastní prádelna se hotelu nemůže vyplatit – pokud už v objektu není z minulosti, nemá smysl ji tu budovat,“ míní Petr Beránek, generální ředitel Grand Hotelu Bohemia Praha, který jinak uznává, že s outsourcingem je třeba zacházet opatrně a vždy je dobré si propočítat, zda se přenesení odpovědnosti na externí subjekt skutečně vyplatí. Náklady spojené s „luxusem“ vlastní prádelny však považuje za enormní vůči jejím přínosům pro hotel. „Není to nic, co by přivedlo více hostů, naopak to s sebou nese náklady i personální nároky spojené s provozem prádelny,“ říká Beránek. Ne všichni však sdílí tento názor. „Stále existuje ještě velká řada hotelů, které si perou prádlo sami a nemůžou si tento způsob vynachválit, neboť skýtá řadu výhod, jako je větší flexibilita při nakládání s prádlem, lepší kontrola kvality a podobně,“ říká David Grendysa ze společnosti Primus, která patří mezi přední výrobce prádelenské techniky. „Základní podmínkou pro vybudování vlastní prádelny je samozřejmě dostatečný prostor, s čímž mnoho hotelů bojuje,“ dodává.

Vybavení něco stojí

Pokud se hotel rozhodne pro vlastní prádelnu, musí počítat s tím, že s lacinou pračkou pro domácí praní za pár tisícovek nevystačí. Tedy pokud nebude hotelová prádelna jen doplňkovou službou ve stylu „přepereme vám vaše špinavé ponožky“. Pračky určené pro domácí použití jsou sice levné na pořizovací náklady, investice do nich v případě profesionálního využití, kdy perou častěji než jednou týdně a i vícekrát denně, je v podstatě vyhozenými penězi – pračka takové nároky dlouho nevydrží. Na využití častěji než jednou týdně (a to ještě s tím, že v ten den neperou nepřetržitě od rána do večera) zkrátka nejsou stavěné. Oproti tomu stroje na průmyslové praní jsou konstruovány na zatížení od osmi do 24 hodin denně. Mají jiná ložiska, jiné uložení bubnu, topná tělesa a celkově jsou při jejich výrobě použity odolnější materiály. Jejich životnost je proto v porovnání s domácnostními pračkami až desetkrát delší. A podstatně levnější je i její provoz v rámci intenzivnějšího využití, než jakému je vystavena pračka pro domácnost, kde se obvykle pere jednou dvakrát do týdne. Pračky určené pro domácnost mají výrazně delší prací cyklus (až dvojnásobně), což zdržuje a v náročném zápřahu také vede k vyšší spotřebě energie. Průmyslové pračky mají i vyšší účinnost praní. Daní za to je vyšší pořizovací cena – místo sedmi či deseti tisíc za obyčejnou pračku si musí zájemce o malou průmyslovou pračku připravit nejméně pětkrát tolik. „Samozřejmě pro ubytovací zařízení typu zimmer frei, kde provozovatel pronajímá dva tři pokoje, může stačit i pračka pro domácnost – jen je nutné počítat s tím, že vzhledem k o něco většímu zápřahu odejde o něco dříve,“ podotýká Filip Vaněk ze společnosti Pragoperun.

Ač pojem „průmyslová pračka“ vyvolává pocit, že jde o zařízení určené pouze pro ty, kdo perou „ve velkém“, není to tak docela pravda. V této kategorii existují různé typy strojů-od malých poloprofesionálních praček s náplní na pět kilogramů jako dělaných pro použití v malých provozech typu restaurace, kadeřnictví nebo malý penzion, až po pračky s kapacitou bubnu na 120 kilogramů prádla, určené pro provozy, kde se vyprané prádlo každý den počítá na tuny.

Dobře vyprat se musí umět

Nejde ale jen o volbu pracího stroje. I ta nejlepší pračka vypere jen tak dobře, nakolik dobře je používána. Důležitá je už kvalita vody. Pro dobré praní potřebuje pračka dostatečně měkkou vodu. Pokud je voda tvrdá, snižuje se životnost pračky a neprospívá to ani kvalitě praní. Tvrdost vody způsobují sloučeniny vápníku a hořčíku rozpuštěné ve vodě, které se při praní usazují na vlákně a vnitřních prostorách pračky v podobě inkrustů vodního kamene. Inkrustace ničí strukturu vlákna, způsobují jeho zašedlost a zápach po žluklém tuku. Prádlo je tak nepříjemné na dotek, rychle se ničí a může způsobovat alergické reakce na kůži. Praní se tak navíc prodražuje – ani s vyššími dávkami pracího prostředku nelze dosáhnout optimálního výsledku, tedy dobře vypraného prádla. Na výsledku praní se podílí nemalou měrou i volba pracího prostředku. Samozřejmě v reklamě se každý prací prášek tváří jako ten nejlepší, obecně ale určitě platí, že není dobré hledět jen na co nejnižší cenu – někdy za každou cenu. Některé prací prostředky zvyšují optický čistoty díky vysokému obsahu bělidel – ve skutečnosti však příliš vysoký obsah bělidel neprospívá pranému materiálu. Kvalitně vyprat (tedy odstranit skvrny, zachovat bělost prádla a zároveň nepoškodit při praní vlákno) lze pouze při použití výkonného pracího systému. Snaha ušetřit za každou cenu na nákladech za nákup kvalitní chemie se v dlouhodobém pohledu nemusí vyplatit. „Výsledek kvality praní závisí na čtyřech základních faktorech, což jsou teplota prací lázně, intenzita mechanického působení, čas praní a kvalita chemie, kvalita detergentu je proto velice důležitá,“ říká David Grendysa z firmy Primus. Investice do kvalitní chemie pak může přinést v dlouhodobějším pohledu i významné úspory v oblasti energetické náročnosti prádelenského provozu. „Zejména v poslední době se na trhu vyskytují více a více detergenty, které zajistí kvalitní vyprání i při nižší teplotě. Například dezinfekční prací programy na 90°C, které byly dříve jedinou možnou alternativou, jsou dnes střídány programy při teplotě prací lázně jen 60°C, ale zato se speciálním detergentem,“ upozorňuje David Grendysa ze společnosti Primus.

Pračkou to nekončí

Nákup pračky však není jediná významná vstupní investice při budování hotelové prádelny. Množství technologií záleží samozřejmě na konkrétním provozu, některým se ale nevyhne prakticky žádná prádelna. Jednou z nich je sušička – vyprané prádlo je nutné usušit a sušení na šňůře není zrovna ideálním řešením. I tady platí, že do profesionálního provozu jsou vhodnější profesionální stroje. Domácí sušičky jsou kondenzační a při jejich provozu dochází k polámání vláken prádla, a tím výraznému zvýšení pracnosti při vlastním žehlení. Profesionální sušičky pracují s průtokovým systémem sušení a jsou vybavené kontrolou úrovně sušení, umí optimalizovat průběh sušení v závislosti na vlhkosti prádla a předcházejí tak riziku přesušení prádla a polámání vláken. Ve výbavě prádelny by neměl chybět ani mandl pro pohodlné a kvalitní žehlení. Další vybavení a množství jednotlivých technologií pak závisí především na velikosti daného ubytovacího zařízení. „Co se týče malého penzionu, tak úplně postačí jedna profi pračka třeba na šest až osm kilo a k ní sušička odpovídající kapacity a menší korytový žehlič na ložní prádlo a ubrusy o šíři válce kolem 140 centimetrů. U většího hotelu bude samozřejmě záležet na počtu pokojů i hvězdiček, protože to jsou kritéria, která ovlivňují množství prádla,“ dodává Grendysa. Tyto větší prádelny se pak skládají z většího množství praček s různě velkými kapacitami, jim odpovídajícími sušičkami a žehlícími zařízeními na rovné prádlo, což jsou mandl či žehlící linka. Také tu je zařízení na žehlení tvarového prádla, tedy profi žehlící prkno, napařovací pana či žehlící lis. Nezbytností je také investice do zajištění dostatečné ventilace všude tam, kde není přirozené odvětrávání. V závislosti na množství potřebných technologií podle úrovně hotelu a objemu vypraného prádla se pak mohou investice do vybavení hotelové prádelny pohybovat od 150 – 200 tisíc korun u malých hotelových prádelen až po několik milionů u velkokapacitních provozů. Od této částky se pak musí odvíjet úvahy provozovatele hotelu o tom, zda se mu vlastní prádelna vyplatí – respektive zda se mu investice do prádelny má šanci v rámci předpokládaného vytížení vůbec vrátit. Životnost profesionálních prádelenských strojů se počítá při správném zacházení a pravidelné údržbě na 10 – 15 let.

Podoby prádelenského outsourcingu

Kdo se nechce zabývat budováním vlastní prádelny a starostí o její provoz, svěří péči o své prádlo externímu subjektu. Nejpokročilejším stupněm outsourcingu v oblasti praní je leasing prádla. Tady už nejde jen o to, že si hotel nechává prát prádlo v externí prádelně, ale o vztah na bázi operativního leasingu – hotel nemá své vlastní prádlo, prádlo je v majetku prádelenské společnosti a veškerá starost o něj je na jejích bedrech. Klient za něj ale neplatí obvykle nějakou fixní měsíční částku, platí jen za vyprané kusy, které mu dodavatel vrátí zpět. Hotelu pak odpadá jakákoli počáteční investice do vlastního prádla – při dovedení leasingu do důsledků hotel žádné vlastní prádlo nemá, pouze si je pronajímá a platí za jeho používání cenu, v níž se odráží cena praní a amortizace prádla. A také, do určité výše, případné ztráty prádla. „Platba je vždy za vypraný počet kusů daného druhu prádla, systém přesně kopíruje například obsazenost hotelu, to umožňuje i přesnou kontrolu vyúčtovaných částek,“ říká Petr Nový ze společnosti Blycolin, která se zabývá kompletní péčí o prádlo v hotelovém průmyslu a cateringu. Částka za vypraný kus prádla je určena v závislosti na specifikách daného klienta. „Každá cena je stanovena přímo na daný typ subjektu, dle počtu lůžek, umístění, typu hostů, obsazenosti, sezóny a tak dále,“ potvrzuje Petr Nový ze společnosti Blycolin. Službu nabízí jak přímo prádelny, tak zprostředkovatelé, kteří prádlo nakoupí a pronajímají a jeho údržbu zajišťují prostřednictvím nasmlouvané prádelny. Prádlo „na leasing“ ale není řešením vhodným pro úplně každého. Malý penzion s dvaceti lůžky není nejvhodnějším adeptem pro toto řešení – příliš malé objemy prádla nedovolí poskytovateli leasingu nabídnout cenu, která by mohla být pro klienta atraktivní.

Co je optimálně vyprané prádlo

Pro dosažení optimálního výkonu praní doporučuje společnost Procter&Gamble dodržet následující parametry vody: Tvrdost do 1 °dH, obsah Fe < 0,1 mg/l, Mn < 0,03 mg/l, Cu < 0,05 mg/l, HC03- < 1